pátek 1. listopadu 2013

Naše káry

Jak začít nový blog? Já nevím a i když začínám po 100 je to vždy jako před první sexem, malinko nervózní a plné očekávání. Dnes sem se rozhodla, že začnou károu našeho T (můj malý syn).
Proč zrovna jeho vozidlem? Jelikož z něj mám opravdu radost. Dnes se nám naše sbírka vozidel rozrostla o jednoho člena a to golfky Infinity. Ale abych to vzala od začátku. Nepatřím mezi maminky, které se vyžívají v kočárcích a nad novým model vzdychají stejně jako chlap nad novým Ferari. Značky a druhy kočárků jsou pro mě stejnou španělskou vesnicí jako aut. Je to děs, já vím, ale co už.
Když jsme vybírali kočárek měli jsme jasné požadavky: hluboká korbička vysoko nad zení, čtyři kola, lehkost, aby zvládl město i terén a hlavně aby se dobře vozil trpaslíkovi (tedy mě při 168cm které mám) i mému muži, který je můj pravý opak (aspoň co se výšky týká). Tak jsme hledali. Brouzdali po netu a procházeli obchody. Skončilo to láskou na první pohled. Mutsy Transporter se stal naši láskou. Vlastně ho miluji do dnes.

První projížďka

 A tak jsme jezdili v zimě


Jenže jak se tak stává u věcí které opravdu máte rádi pokazí se :-( Což se stalo i u nás. Kočárek jede příští měsíc na reklamaci. Sice nemá nějakou óbr závadu, ale když je ještě v záruce musíme toho využít. 
T rozšířil svůj vozový park už v červnu, kdy měl narozeniny. Ve vozovém parku má jedno odrážedlo ve stylu motorky (od prababičky a po sestřence, proto ta růžová), pak hasičské odrážedlo (od kmotra), srdeční záležitost brouka (od babi L a dědy P) k němu přilbu (od kmotry) - bezpečnost nadevše a konečně tatra (opět od kmotra). 


Myslela jsem, že tím skončíme. Tedy aspoň na rok či dva než pořídíme nové kolo. Ovšem když nastala ona situace s naším milovaným kočíkem byla jsem přinucena přehodnotit svůj postoj ke golfkám. Vždycky jsem si myslela, že jsou zbytečností a my je potřebovat nebudeme. T hodně a rád chodí. Navíc příští rok ho čekají jesle a tam mít kočárek je víc než nepraktické. Ovšem člověk míní a život mění. Takže jak sem psala, pořídili jsme golfky Infinity. Mile mě překvapilo, že je umím řídit, což je můj věčný problém u tohoto typu kočárků. Vadí mi malá kolečka a to že jsou většinou hrozně vetché. Tyhle mi tak vetché nepříjdou. Dokonce na ně můžu zavěsit svou tašku (v které mám věci jak já tak T) a on se nepřevrhne, což mě dosti udivilo a mile překvapilo. Čekáte fotku? Smůla, při testovací jízdě jsem ji nestihla pořídit, takže kdo si počká ten se dočká a my můžeme cestovat :-) 

Žádné komentáře:

Okomentovat