Poslední týden byl pro naši rodinu náročný. Stalo se toho hrozně moc a všechno popsat vám nemohu, ale vybrala jsem jednu důležitou událost o kterou se s vámi podělím.
Náš T měl včera 19. měsíců a jelikož rd mám na 24. měsíců bude muset od listopadu do školky a já do práce. Aby měl čas si zvyknout tak do školky půjde už v září. Jenže kam? Na klasickou školku bude malinkatý a najít u nás jesle je jako hledat jehlu v kupce sena. :(
Buď jsou jesličky daleko, mají plno nebo jsou stejně drahé jako soukromá školka. Takže něco najít bylo opravdu obtížné. Ovšem nevzdala jsem se a hledala, tak dlouho až jsem našla.
Našla jsem úžasnou školičku. Berou i malinkaté dětičky. Sídlí v rodinném domečku s hezkou zahradou. Do školičky jsme se objednali na prohlídku. Uvítala nás paní ředitelka. Hned když jsme vešli potkali jsme jedno chlapečka, který se chystal i s tatínkem domů. T se moc líbil a hned se chtěl kamarádit. Šli jsme si prohlídnou koutek na spinkání, hraní, kreslení, jídelnu a kuchyňku. T si chtěl všechny hračky zkusit. Potkali jsme se i s paní učitelkou, která bude mít jako hodná teta T na starosti. T na ni dělal oči a ona zase na něj. Klasika, T a ženy :o) Pokračovali jsme směr ředitelna. T vyměnil s paní ředitelkou
klip na dudlík za plyšovou myšku. Měli jsme pár dotazů a byli jsme obeznámeni s tím jak školička funguje. Velkým plus je, že mají denní režim stejný jako náš T takže jej nebudeme muset upravovat. S paní ředitelkou si padli do oka a blbli spolu.
Můj strach z toho, že T má dudlík a plíny se rozplynu. Nic z toho není pro ně problém. Sice se budeme snažit plenky odbourat, ale bůh ví jak nám to půjde.
Jinak jsem byla překvapená, když paní ředitelka chválila T kolik toho umí. Tím, že mluví minimálně jsem se nad tím nikdy nerozmýšlela a spíš to brala tak, že toho umí málo. Ovšem když sem řekla, že se snaží jíst sám (zatím je toho víc vedle a něm než v něm), sám se napije z kelímku či skleničky (chce být velký, takže flašku má jen večer a ráno s um), pozná hodně zvířátek, umí ukázat kde má různé část těla (pusu, nos, oči, ruce), pozná barvy (říkám je a on ukazuje), rád pomáhá (dává prádlo do pračky nebo tu blbne se smetáčkem), skládat vláček či kroužky na tyčku, pozdraví, poděkuje a udělá prosím prosím (vše ukazuje) a asi je toho ještě o dost víc...ale prostě když jej pochválila vznášela jsem se jako létající balón nad zemí. Byla jsem a jsem na něj tak hrozně pyšná. No klasická matka :o))
Jinak ve školce jsme se domluvili, že T v září nastoupí. Nechtěl jít ani domů, ale zůstat si tam hrát. Všem třem se nám tam moc líbilo a to je to hlavní.
Jo a máme doma období A?? To jsem si myslela, že šedivá budu až u období PROČ? Období A? spočívá v tom, že T ukazuje nebo se jen na něco kouká a neustále se ptá A? Takže dnes stál pár minut i s D u balkónových dveřích. Máme na nich ještě sněhové vložky. Takže tam stál a říkal A? D mu odpověděl: "Sněhová vločka." a tak to šlo pár minut, než od těch dveří odešli. Super období :o)
