Včerejší den

Znáte ty dny které jsou totálně na nic? Vy se cítíte jako po srážce s kamionem a připadá vám, že i kdyby jste vyhráli ve sportce hlavní cenu tak to váš den nenapraví? Tak přesně taký den jsem měla včera já.... Nikdy bych nevěřila jak jednoduché bude takový den změnit. Koupila jsem pro manžela dárek k Vánocům a rozhodnutím, že jej doplníme o nějakou sladkost (tu co nejvíc miluje - čokoládu s chilli).

Když jsem u nás procházela obchoďákem myšlenky jsem měla úplně jinde většinou kdo do mě "nekopne" toho nevidím. Ven za mnou vyběhla nějaká ženská co na mě volala jménem. Ten obličej znám, jen odkud? Naštěstí mi to hned objasnila. Byla to holčina, kterou znám už pár let, ale tedy jen virtuálně. Potkaly jsme se na koníkovi ve skupině holek, které se začaly snažit ve stejnou dobu o dítě. Elen otěhotněla pár měsíců po mě. Teď má krásného chlapečka. Seznámila jsem se i s jejím manželem. A malý byl naprosto dokonalý. Nechal se pochovat a pomazlit, což všechny překvapilo. Dokonce mi udělal malá a když odcházeli poslal mi pusenku. Byli jsme spolu jen chvilku, ale ten malý naprosto rozzářil můj den. Bylo to stejné jako když potkáte slunce. Oni pokračovali v cestě Praha-východní Slovensko a my museli taky pokračovat v plánu dne.
Kamarádce jsme odvezli PFko, udělalo jí radost. Cestou za jinou kamarádkou jsme potkali kmotra našeho T. Další slunce toho dne. Kousek šel s námi. Jako vždy před koncem roku letěl a nestíhal. S T si stihli říct aspoň ahoj a popřát si krásné Vánoce. Pak další kamarádka s dcerou a fajn procházka.
Vyzvednout dárek pro mého tátu jsem už nestihla. Bylo mi to líto. Ovšem jen do chvíle než jsem otevřela schránku a našla tam vánoční přáníčko pro T.

Okamžitě ho musel prozkoumat a "přečíst" si ho :o) No a tenhle den co byl první naprosto na pikaču a skončil úžasně jsme uzavřeli posazením u sousedů a oslavou Vánoc.
Tak krásný pohodový poslední adventní víkend. My jdeme pokračovat v tom oslavování.

Kokosky

Náš T miluje kokosky. Já taky. Takže když prababička donesla v pátek kelímek cukroví v pondělí už v něm nebyla ani jedna. Překvapivě :o) A i když letos nepeču, tak kvůli nim jsem udělala výjimku. Takže jsem sbalila T a šli jsme k našim péct.
Receptů na kokosky je spousta. Někdo je míchá nad vodní lázní, jiný přidává tvaroh či citrón. Já volila jednoduchost. Nebudu je dělat složitě, jelikož i napoprvé chci aby se to povedlo. Takže jsem našla úplně ten nejjednodušší recept který existuje, je dobrý a pustila se do pečení.

Kokosky
4 bílky
160g moučkového cukru
160g kokosu

Ušlehejte bílky s 80g cukru s tuhého sněhu. Ve vedlejší misce smíchejte 80g cukru a 160g kokosu. Do sněhu přidáváme po částech směs cukru a kokosu, lehce vmícháváme. Pak lžičkou klademe na plech.
Já směs naplnila do sáčku a na plech dělala bobky.
Doporučení je péct na 80°C asi 45min.
Klidně to tak péct můžete, ale to není nic pro mé nervy, po asi 30 min jsem zvedla teplotu 110°C a druhý plech jsem pekla už na 130°C. Prostě nemám nervy a hlavně čas sedět u trouby půl dne.

Ano vypadají jako bobky. Ovšem neskromně musím podotknout, že jsou mňam. Ano jednoduchý recept na kterém se nedá nic moc zkazit a chutná všem. Jen poznámka, příště peču z dvojité dávky. Jelikož se jich už dost sežralo.
Děkuju tomu kdo ho vymyslel :o)

Uuuž je tu pohodička

Už je tu čas Vánoc. Ten je tu teda již několik týdnů, ale v těchto dnech se u nás rozvinula i pohoda. Hezky se u nás doma natáhla a ubytovala.
V neděli jsme nazdobili stromeček. Ano již v neděli a úplně mimo tradice. No a co? Komu se to nelíbí ať mi p.del políbí... T se letos bojí stromečku jak čert kříže. Nevím proč, ale pomalu se to snažíme odbourat. Snad se to povede. Aspoň v to tiše doufáme. Pokud se nezadaří tak stromeček poputuje zpět do krabice. Letos je náš stromeček barevný (loni byl zlatý) a i přesto, že jsem se zamilovala do úplně jiného stromku ten náš považuju za úžasný. Je totiž zdobený s láskou.

Všechno se nějak zpomalilo a uvolnilo. Doma se nám střídá jedna úžasná návštěva za druhou. Já vařím, peču a neuvěřitelně dobře se u toho bavím. Krom dárečku pro manžela mám téměř všechny dárky koupené. Ve čtvrtek je zabalím a budou čekat na Ježíška.
Ježíšek u nás teda byl, donesl mi dvě úžasné knížky a kávovar, který jsem si dlouho přála. Dokonce i v mé milované červené barvě, takže ráno začínám café latte :o)
Jo a co se týče toho pečení, tak se nenechte zmást. Nepeču cukrové i když jsem původně chtěla. Peču bábovky a jiné koláče k odpolední kávě, jen teda teď víc vymazlené. Rozhodla jsem se teda udělat jednu výjimku, ta se týká kokosek. Ty upeču u našich už zítra. Já i T je milujeme. Všechny které nám napekla prababička jsme už snědli. Poctivě se přiznám, že půl na půl. Co se týká zbytku cukroví, tak tím nás zásobí babičky, prababičky a pekárna :o)
A ještě jedna důležitá věc nás čeká zítra, malý má rok a půl :o) Jdeme na prohlídku k paní doktorce. Těším se na to až nám poví jak moc vyrostl a snad i něco málem nabral. Předáme jedno z posledních PFek. Uděláme procházku s babičkou a krásný den. Vy si ho taky užíjte.

Být Ježíškem

Každý z nás se na pár dní v roce nebo na pár hodin promění v Ježíška. Přemýšlíme a vymýšlíme co dát těm lidem které nejvíc milujeme. Když jsem Ježíškem já, tak největším problém je obdarovat manžela. Teda to jsem si myslela do včerejšího rána. Omyl! Největší problém je obdarovat syna. Je mu rok a půl. Takže by člověk neřekl, že to bude něco těžkého. Loni to byla hračka. Hrál si s každou hračkou a bavil ho hlavně papír. Žádná hračka nebyla špatná a žádná nebyla taky nej. Ani letos nepočítám s tím, že by s nějakou hračkou praštil a nezajímala ho. Ovšem letos viděl jedno auto. Hrozně se mu líbilo video a my ho viděli doma za jeden den asi 100x. Když jsme se byli podívat na autíčko v prodejně byl T stále nadšený. Směje se na něj a tleská mu. Vidíte na něm tu radost co má.
Minulý týden jsem prošla většinu hračkářství. Mají ho jen ve dvou a ceny 1500,- a 1700,- mě dostaly do kolen. Co bych ovšem pro své dítě neudělal/nekoupila. Manžel ob-koukl net a našel autíčko za 1100,-. Pohoda. Uložím stránky a v pondělí objednám. Ouha, chybička se vloudila. V pondělí jsem sedla k pc, zapla, naskočila stránka a na ní drobným písmem VYPRODÁNO.  Začalo mé hledání. V pondělí jsem našla dalších 5 e-shopů a všem 6 poslala e-mail. Odpověď vždy skoro stejná (mám tušení že na to mají šablonu): Bohužel autíčko není skladem, velkosklady jsou prázdné. Není možnost ho naskladnit. Letos již nebude. Skladem bychom ho mohli mít koncem ledna. No to je mi platné jako mrtvému zimník. Takže dneska další kolo. Dalších 6 obchodů a dalších 6 stejných odpovědí.
Jak to tedy dopadlo? Nevzdala jsem to. Ano ráno jsem to oplakala. Bylo mi líto, že můj syn si něco poprvé přeje a já neschopná matka jsem mu nebyla schopná to sehnat. Pak sem si dala kafe a trochu se pochlapila a zkoušela to dál. 13-tá byla jedna paní. Měla jeden kus na prodej, cena slušná a paní má i slušné hodnocení. Poslala jsem mail jestli auto má a dělá to co potřebuji. Aby to nebylo tak jednoduché jsou dva typy toho auta a navíc mluví, takže ho potřebuju v čj. Paní napsala, že má a já poslala platbu. Auto je do pátku doma, snad.
Není jednoduché být Ježíškem, kor když to jako já necháte na poslední chvíli. Ovšem co bychom neudělali pro ty co milujeme. Těším se jak syn auto rozbalí, jak se mu rozzáří oči a bude do korby rvát zvířátka z plyšbendu, které tak miluje. Mám o vrásku a pár šedivých vlasů víc, ale to neva jsem spokojená jelikož mě hřeje ten pocit štěstí co bude T mít. Vám přeju ať dárky sháníte líp než já a hezký večer.

Zapalte svíčku

Dnes nečekejte nic veselého ani závratného, jen jednu prostou žádost.
Dnes 8.12.2013 je Světový den památky zesnulých dětí. Prosím proto zapalte svíčku a myslete na děti, které neměly štěstí. Štěstí pořádně tento svět poznat a prozkoumat.
My doma zapálili svíčku, za to naše miminko, které nemělo ani šanci se narodit. Přemýšlím jaké by to bylo kdyby se to tehdy povedlo jak mělo. Myslím na všechny ty malinké stvoření, které ani neznám a neměly tu šanci. Na andílky kamarádek a na kamarádky, které stále bojují se smutkem. Na všechny ty nešťastné rodiče a přeji jim hodně síly. Asi čím je dítě větší tím je to těžší, ale člověka nemůže potkat nic horšího než to, když příjde o své dítě....
Nejsou slova, která by dobře popsala tenhle smutek, takže dnes budu raději mlčet.

Jarmark

Loni jsme založili novou tradici jako rodina. Byli jsme poprvé na jarmarku, který se koná v Malenovicích na hradě. Manželova rodina na něj chodila už dřív, já ovšem neměla ponětí, že se tam něco takového koná. Je hezký, člověk tam koupí ručně malované baňky, různé vánoční dekorace, přáníčka, věcičky ze dřeva či kovu, polštářky atd. prostě jako na každém jarmarku.
Tchýně loni koupila pro T k Mikuláši ručně kreslenou baňku. Na jedné straně obrázek a na druhé jméno a rok. Jsou krásné. Loni měl se stromečkem, letos má další s vláčkem.

Včera když jsem hledala na netu pozvánku na tuhle akci (potřebovala jsem si ověřit čas), našla jsem tuto fotku.

Ano je to D jak hlídá spícího T v kočárku :-) Ani se nepochlubil, že je někdo zvěčnil. Loni to celé T prospal. Letos aby byla změna tak taky :o)) Naštěstí jsme se ještě jednou na hrad vraceli pro jednu baňku jako dárek a T se probudil, takže nakonec všechno viděl. Vítr mu nevadil, ale sníh ho nějak neoslovil (pěkně ječel). Ovšem tohle zimní počasí má výhodu, konečně jsme vytáhli zimní botky s beránkem a kombinézu, T byl frajer.
Jelikož jsme byli opravdu hodní dostali Mikuláše....babičky nás opravdu rozmazlují. Navíc mám pocit, že mi mamka-tchýně čte myšlenky, jelikož dnes jsme stáli před zavřeným květinářstvím a já tam obdivovala krásné vánoční růže s tím, že nějakou "nutně potřebuju" a vzápětí mi ji nadělila :o) Je malinká, přesně na náš malinký jídelní stůl, ale je krásná :o) Mám zlaté maminky xo) Tak doufám, že vás dneska taky někdy tak krásně obdaroval jako nás a sobotu jste si užili poklidně s rodinou.

Advent = útlum

Poslední týden jsem vás dosti zanedbávala, ale to víte advent. Příjde mi, že lidi místo toho aby se hodili do pohody začnou šílet. Dělají úklid, pečou, shání dárky a lítají jako šílení. Ovšem u mě to tak není. Hodila jsem se do pohody, no stres. Přece se z Vánoc nepo.... (každý si doplní sám). Ano taky budu péct, kupovat dárky a taky jsem uklízela, ale jak říká moje maminky jsem příliš flegmatická abych se honila.
Minulý týden jsem část bytu uklidila, tento týden zase kousek a už jen kuchyň a mám hotovo (výhoda malých bytů je, že mají málo oken a úklid netrvá dlouho). Nalepila jsem na okna vločky, přidala obrázek zasněžené krajiny a na dveře pověsila věnec. Tím jsem až do včera měla klid. Večer jsem nemohla usnout (příliš kávy v jednom dni). Takže jsem nachystala veškeré fotky na vyvolání a když jsem ani pak nemohla usnout pokračovala jsem. Přišel na řadu blok a propiska (miluju papír). Napsala jsem seznam dárků a jako bonus i to kde je seženu. Ovšem i to bylo málo, tak jsem promýšlela kdy co koupím a kdy který dárek vyrobím. Pak jsem si vzpomněla, že jsem chtěla péct, tak jsem promýšlela co a kdy upeču. Nakonec jsem začala usínat ve chvíli, kdy se T začal probouzet :o) Klasika.
Dnes jsem prošla fotoblog jedné holčiny, která úžasně vaří (tím to děkuji Kájo) a promýšlela co na Štědrý den uvařím. Zjistila jsem, že toho budu muset udělat víc, jelikož T nemůže být bez oběda. Aby jste to pochopili. Jsem zvyklá nachystat v 9 velkou snídani a pak obědo-večeříme kolem 16h. Jenže T jí kolem 8:30 a ve 12 už má oběd...jenže letos má jíst s námi. No asi dostane svačinku, já udělám menší snídani a budeme obědvat dřív. Hold se bude na Ježíška dýl čekat než normálně. Tu svačinku musím promyslet, ale jeden nápad by byl.

Takže menu na celý Štědrý den:
snídaně - lívanečky s marmeládou a zakysanou smetanou
svačina -  rozmixovaný banán+mrkev+oříšky+rozinky
oběd - krémová polévka ze žlutého hrachu s kozím sýrem a chlebovými krutonky
           bramborový salát s jogurtem - s kuřecím řízkem
                                                       - s pstruhem pečeným na citrusech
                              a pro dospělé růžové vínko nebo likér z ledových kaštanů
           dezert bude domácí pribináček s horkým ovocem

Co se týká večeře tak se u nás většinou opakuje oběd :o) Ještě tohle meníčko ukážu drahému (ale až bude najedený ať mi neposlintá celý pc) a připíšu potřebné věci na nákupní seznam.
Jinak ještě jsem chtěla poděkovat, že vás tady bylo za první měsíc 2105. DÍKY!
A nezapomeňte je advent = pohoda :o)