O miminku jsme začali uvažovat v říjnu a tak jsem od začátku listopadu vysadila hormonální antikoncepci. Pak mě drahý požádal o ruku a tak jsme si řekli,že počkáme.
Na konci března jsem byla na kontrole u své neuroložky a ta mi oznámila,že pokud se mé stavy budou zhoršovat dostanu léky na každý den. Frekvence migrén se zhoršila na 2-3 týdně. V září mi nasadí léky na každý den. Po jejich nasazení nebudeme moct mít mimíška a tak jsme se rozhodli snažit se. Na začátku doma jsem se tulili. Měla jsem 2 dny zpoždění a my doufali...ale 13.4. se dostavila menstruace.
Po jejím skončení jsme se snažili znovu. Spočítali jsme ovulační dny a doufali. 11.5. měla přít menstruace,ale nic.
15.5. test negativní
17. a 18.5. test slabě pozitivní -JUPÍÍÍÍÍ!!!!! Hrozná radost
19.5. návštěva u pana doktora,ten ještě na UZ nic neviděl a nařídil kotrolní UZ za týden
21.5. test normálně pozitivní a u nás doma ohromná radost
24.5. krásně pozitivní test :-)
25.5. kontrolní UZ,ale pan doktor opět nic neviděl :-( má trach,že se jedná o mimoděložní těhotenství. Řekl mi,že jsou dvě možnosti,buď opožděná ovulace a mimíšek se nám povedl později,takže ještě není nic vidět a nebo si mimíšek našel v bříšku špatný pokojíček. Nemám plašit a dělat si starosti. Na 26.5. nařídil odběr krve,na něm se hladina hormonu ukázala jako 792,proto mimíšek nejde ještě vidět. Další odběr krve je 30.5. a pak odpoledne další UZ,rozhodnutí co bude dál. Nemám plašit,ale doma je slzavé údolí a já mám o našeho mimíška hrozný strach. Nechceme o něj přít. Drahý mě podporuje a říká,že všechno bude v pořádku.
28.5. test nám opět krásně vyšel a my doufáme,že hladina hormonu do pondělí vyskočí dostatečně na to aby s náma mimíšek zůstal....
30.5. návštěva u pana doktora,hladina hormonů stoupla na 1600 :-) a poprvé jsme mimíška viděli. Pan doktor měl snad ještě větší radost než já. Mimíšek je tam kde má být i když je malinkatý a tak ve čt znovu na krev,k doktorovi a pak další testy. Všem co na nás mysleli děkujeme.
1.6. další test a pozitivní :-)
2.6. ráno na krev a pak další konrola u pna doktora. Rosteme tak jak máme,v pondělí další krevní testy a za 14dní jdeme na UZ,pro výsledky z krve,ale hlavně pro těhotenskou průkazku a budeme oficiálně těhotní :-) S láskou máme hroznou radost.
6.6. krve mi brali tolik,že jsem měla pocit,že ve mě jí snad ani tolik být nemůže.
11.6. pro výsledky jsi jdeme ve čtvrtek,to znemená 5dní čekání...občas mě bolí bříško ale to mimiško jen o sobě dává vědět,doufám...ať je čt,jsem netrpělivá. Měla bych si zvykat,celé těhu se na něco čeká.
14.6. jsem začala kolem 1 v noci krvácet. Dostala jsem strach a záchvat pláče. Do rána se u nás nespalo.
15.6. v 5 ráno krvácení přestalo. Stihla jsem zařídit restauraci na svatbu a pak hned doktor (čekala jsem až tam bude). Ultrazvuk a náš ortel. Říct mi tehdy že umřu cítila bych se líp. Podle toho jak se doktor tvářil,jsem věděla že je zle,moc zle. Pohled na Uz a viděla jsem,že nic není jak má být. Genetická vada. Okamžitá cesta do nemocnice. Řada vyšetření a dlouhé čekaní. Rozhodnutí,že přerušení udělají druhý den ráno.
16.6. Čtvrtek,od rána jsem čekala,kdy příjdu na řadu. Říkali ráno,jenže sem šla až v 11:15h. Byly to nejdelší hodiny v životě. Probudila jsem se celkem rychle a ještě rychleji domů. Jenže "to" bylo moc velké a hrozilo riziko krvácení. Primář mi reverz nechtěl dovolit.
17.6 následovala další vyšetření,na uz podezdření na rezidua a čekání na další den. Pokud se to potvrdí,znovu čistění.
18.6. vyšetření bylo ok,uz taky a tak mě konečně pustili domů
22.6. kontrola u mudr všechno vypadá dobře,ale čeká se na výsledky z nemocnice
19.9. konečně přišli výsledky z Prahy. Doktor co dělá testy byl dlouhodobě nemocný. Se sestřičku jsem mluvila (už mě pozná dle hlasu) musím být ještě 3 měsíce pod dohledem. Co přesně výsledky pro nás znamenají? To se dozvíme ve čt, sestřička mi nebyla schopná vysvětlit všechna latinská slova a čekají mě další vyšetření.
20.9. tak jedeme do Prahy. Jsme objednaní na 12.10. do Podolí na oddělení Centrum pro trofoblastickou nemoc (CTN) v ČR - nádory placenty. Nikdo nám pořádně nic neřekl,jelikož si to nepřejí. Chtějí abychom se vše dozvěděli vše tam i následnou léčbu. Jediné co víme je,že tam byl i nádor. Člověk aby všechno hledal na netu. Takže nic ještě nekončí ba naopak začíná a nás čeká půl roku dojíždění na léčbu do Prahy (jedno z ina,které jsme dostali).
Naše diagnoza: Mola hydatidoza partialis (částečná) Vzniká oplozením vajíčka dvěma spermiemi. Důsledkem je patologický vývoj placenty i plodu, který většinou v prvních měsících odumírá a těhotenství končí potratem.
12.10. jsme byli v Praze. Vypadalo to, že se mola rozšířila,ale nikde mi ji v těle nemohli najít. Výsledek? Jsme těhotní. Jen se rozhodnout co budeme dělat dál. Zda si mimíška necháme.
Dík patří našemu panu doktorovi,jediný lékař,který projevil smutek nad tím co se stalo. První momenty mu to bylo i víc líto než mě,jelikož přesně věděl co se děje a jak sem se od začátku za miminko modlila. Díra v srdci zůstane. Nikdy bych nevěřila že i my se vlezeme do 30% těhu které nevýjdou. Teď čekáme jestli budeme moct mít další miminko,ale stejně na něj nejsme psych.připraveni. Děkujeme i všem co nás podpořili a doufali,že budeme v těch šťastných 70%...
A ještě pár slov jen pro Tebe,chci abys vědělo,že jsme tě milovali,od první sekundy do té poslední. Každým nádechem a úderem srdcem,nejmilovanější shluk buněk na světe. Asi jsme na tebe nebyli připraveni nebo ty na nás,já nevím. Vždycky už v našich srdcích zůstaneš,jelikož nikdo nám nedal nikdy tolik radosti jako ty. Chci ti říct,že nelitujeme a i přes tu velkou bolest a díru v srdci,kterou teď máme jsem šťastná,že jsem mohla cítit ten pocit naprostého štěstí. Miluju tě.
První mimíšek byl vymodlený a plánovaný. Ten co je u mě v bříšku teď je sice neplánovaný,ale neznamená to, že by byl míň milovaný. Jen všechno kolem něj je víc náročné. Tím, že mimíšek nebyl v plánu jsem se o něm dozvěděla až na ultrazvuku. Bylo to 12.10. středa asi 12:30. Paní doktorka hledala v Podolské nemocnici nádor a místo něj se na UZ malou černou tečku. Šok vystřídal pláč a dva dny těžkéh rozhodování. Diagnózu, kterou jsme si odnesli z předchozího nepovedeného těhotenství je mola. Ta se sice odstraní přerušením těhotenství, ale žena by další rok neměla otěhotnět. Jelikož HCG je jedinám ukazatelem toho, že se mola neobjevila někde v těle a nevyvíjí se v rakovinu. My to riskneme,mimíška si necháme.
12.10. nemocnice v Poholí,Praha hldina HCG skočila z 0 na 433. Testy srdce, plíce, játra ledviny-nikde nebyl nalezen nádor. Na UZ, který je citlivější byla nalezena malá černá tečka :-) Jsme těhotní. Máme týden až 14 dní na to abychom se rozhodli zda si mimíška necháme.
13.10. můj gynekolog se se nestihl divit na co v Praze přišli. Těhotenství nikdo nečekal. Večer rozhodnuto - mimíška si neháme.
15.10. včera drahý koupil v lékarně těhu test :-) a tak jej musíme hned ráno zkusit...potřebuju ty dvě čárky vidět a takhle krásně dopadl :-)
Naučila jsem se fotit makro :-)
19.10. čekají nás odběry v Praze a potvrzení těhotenství. Snad bude vše oki.... a dočkali jsme se. V Praze zase celý den pršelo a nezvózní jsem byla jako sáňky v létě. Sestřička mi vzala krev,dala jsem moč a čekala na výsledky. Chudina byla celkem v šoku,že HCG vyskočilo nad 4720 (nebyla u toho,když pan doktor řekl,že jsme těhotní). Pan doktor byl v Budapešti,takže sem čeka na jinou paní doktorku a ta mě poslala na UZ. Na UZ jsem čekala na pana doktora a ten se díval,viděli jsme černou fazolku o rozměrech 11x12x3mm a závěr? Jsme oficiálně těhotní. :-)
24.10. začal 8tt a mě začaly ranní nevolnosti :-/ Mimíš dává světu vědět,že je v bříšku a mamina je bílo-zelená.
26.10. tak ze měsíc se s Davidem berem a další kontrola v Praze. Ráno jsem potkala po cestě do nemocnice kominíka a pak jsem cestou tramvají uviděla velké barevné bubliny jako z obrovského bublikufu...byla to železná socha na jednom melém parku :-) A tak jsem začala věřit, že naše další kontrola bude dobrá. A jak jsme dopadli? HCG 38114 UZ vag: v děloze patrný GS 13x25mm, YS 4mm v průměru, patrné vitální embrio 3,3mm :-) AS+ pravidelná a bez nádoru :-) Takže krásně rosteme,jsme velcí a pravidelně nám tluče srdíčko :-) UZ byl pouze na CD takže nemáme fotečku. Pan doktor Filip Hron z Prahy nám nachystal papíry,znovu seznámil s riziky a nachystal nám papíry. Poprosil,že mu máme zavolat jak těhulkujeme a na další kontrolu snad až po 6ti nedělí... Pořál nám ještě hodně štěstíčka a hurá domů.
27.10. Kontola u našeho pana doktora Romana Kudrny. Předali jsme mu všechny papíry,zopakoval rizika,řekl co musíme dělat a na co si musíme dávat pozor. UZ nám nedělal,aby do nás nedloubal zbytečně, když nám ho dělali ve středu. Dostala jsem papíry na testy a ve čt další kontrola. Teď nás čekají každý týden odběry a pak ultrazvuk. Budeme pod drobnohledem a snad všechno bude oki. Jinak ve čt bychom měli dostat fotku z UZ a hlavně těhu průkajdu :-))
1.11. další odběry krve a ve čt další kontrola a snad už průkajda s fotečkou :-) Mimíš dává vědět,že v bříšku je. Bolesti jako před MS a někdy mě tam pěkně píchne. By mě zajímalo co tam dělá,když je to taký drobek malinký :-)
3.11. tak kontrola proběhla dobře :-) hezky rosteme a máme srdíčko, když maminka slyšela jak tluče skoro plakala. Krásný a neopakovatelný zážitek. Tatínek byl zase v práci a tak bohužel nic neslyšel. Aspoň konečně viděl mimíška na UZ. A reakce? Slzy v očích.
8+4 tedy 9tt :-)
10.11. mimíšek vypadá už jak človíček. Nožičky a hlavičku měl na UZ otočené dolů a prdelku nahoru :-) Všechno oki, jen pan doktor našel malou dutinku kousek od mimíška, snad to nic nebude :-) Volala jsem do pojišťovny a UZ+HCG nám zaplatí. Jsme o týden menší a termín porodu máme posunutý na 17.6.2012. Pan doktor mi zase pustil srdíčko, krásný zvuk. Je mi moc líto, že David tohle neslyší nebo nevidí....
16.11. další kontrola. Poslední tři dny je mamině špatně a má bolesti v podbřišku, takže se strachem k mudr. Pan doktor se podíval na srdíčko a pak mi říká: "Vidíte to?" A já: "Co to tam dělá?" "Maminko on vám mává :-) " Takže bolesti hned přešli a maminka dostala místo zelené ve tváři růžovou a hrkly mi slzy do očí. Placenta udělala mlhu kolem mimíška a tak se pan doktor rozhodl udělat uz ještě přes bříško a si dost velké na to aby tě viděl už i tak. Termín porodu potvrzen na 17.6. dneska jsme 9+3 takže 10tt. Máme se objednat na OSKAR a to snad půjde s náma i tatínek :-)
23.11. další odběr HCG
24.11. HCG klesá,ale v laboratoři řekli,že je to tím jak je vysoké a musí jej ředit....nechali jsme si udělat fotečku pro tatínka,dostane ji v den svatby jako dárek od maminky. Moc tam mimíšek vidět není,ale je to krásný dárek. Ještě poslední UZ vnitřní. Placenta je oki, srdíčko nám buší a mimíšek se má čile k světu. Táta a máma mají 2 dny do svatby a tak maminka běhá ve stresu a všechno zařizuje.
Máma a táta si dělají starosti jak všechen ten stres zvládá mimíšek.
30.11. návštěva u praktické paní doktorky. Všechno je oki. Poslední odběr HCG.
Maminka se objednala k zubaři. Chce to míň strachu a víc odvahy :-) 10.1. jdeme :-/
1.12. další návštěva u pana doktora. Na HCG už chodit nemusíme,nikdo do nás nebude píchat. Mimíšek se má čeke k světu a tak nám pan doktor snížil frekvenci kontrol. Teď budeme chodit už jen jednou za 14 dní :-) Maminka s tetínkem se hrozně těší. Na UZ mamka viděla jak mimíšek čile kope nožičkama. Udělalo jí radost,že ten stres na mimíška neměl vliv. Teď nás 6.12. čeká oscar a 8.12. sono břicha a jater.
6.12. na 9:45hod jsme měli domluvého oscara (screening v I.trimestru). Tatínek šel taky. Dostal volno v práci a hned z rána jsme nestíhali,no klasické ráno :-) Hned jak jsme přišli vyplnili jsme dotazník, za chvilku nám sestřička vzala krev (na 2x mamina zase neměla žíly) a šli jsme ji odnést do laboratoře. Vyšetřovala nás paní doktorka M.Sukupová. Paní doktorka zjistila:
Délka těhotenství: 12+6 dle CRL Termín porodu 13.6.2012 Srdíčko nám bije 160 úderů za minutu. Temenokostrční vzdálenost 65,5mm. A celkově měříš 13,5cm :-) Šíjové projasnění (TN) 1,80mm. Placenta vzadu nízko. Plodová voda přiměřené množství. Pupečník 3 cévy. Nosní kost přítomná. Lebka/mozek, páteř, břicho, žaludek zdá se normální. Ruce, nožičky obě jsou vidět. Trizomie 21 - 1:18901 Trizomie 18 - 1:46519 Trizomie 13 - 1:145834
Navíc jsme dostali screning v 17tt (11.1) takže nás čeká oscar ještě 3x v 17tt, 21tt a 30tt :-)
Všechno dopadlo dobře,pro výsledky z krve na vady jsme si šli za 3hodiny. Paní doktorka nás pěkně vystresovala. Mluvila tak,že to vyznělo,že když jsme měli molu bude miminko postižené. Jenže naše výsledky dopadly moc dobře. Což nám s tátou spadl velký kámen ze srdce. Když jsme tě s tatínkem viděli,měl slzy v očích a co teprve,když jsme slyšeli jak ti bije srdíčko. Kopalo si a boxovalo si ručičkama. Díky tomu jak nás paní doktorka vyděsila sem se i zapomněli zeptat co máš mezi nožičkama :-) No snad příště. Jo a sestřička nám dala fotku z UZ :-)
8.12. sono břicha horní i dolní poloviny. Dopadl na jedničku. Dělala nám jej paní doktorka Kudrnová. Sice má maminka malou modřinu na žebrech,ale co už.
15.12. pan doktor nás vyšetřil. Se všemi výsledky byl víc než spokojený a na další kontrolu jdeme 5.1. :-) Jinak prej rosteme víc než krásně a jsme v pořádku. Termín porodu nám pan doktor posunul na 10.6.2012.
21.12. zase maminku trápíš,celý den v bříšku hraješ asi hokej,jelikož mamča se nemůže ani hnout aniž by ji bříško nebolelo. Večer při odchodu z práce omdlela. Tatínek mi jako každý večer mazal bříško,hladil tě a domlouval ti ať tak nezlobíš. Že pak máme strach zda si v bříšku spokojené. Snad ano. Každý večer dostaneš pusu od tatínka. Milujeme tě.
Tyhle Vánoce byli první a poslední kdy jsi v bříšku. Od tatínka jsi dostalo mexickou bolu. Což je rolnička. Její zvuk by ti měl dělat dobře a uklidňovat tě. Pak jsme ještě koupili botičky, sice až pár dní po Vánocích, ale jsou úžasné. Vánoce byli úžasné a my tak šťastní,ale n ty další se těšíme daleko víc. To už budeš s námi :-)
30.12. dneska mi bylo fajn a tatínek měl svátek,krásný den jsme si užili a ty s náma. Byli jsme se projít kolem vody a tatínek neustále řešil kudy bude jezdit s kočárkem. V noci se mi zdálo,že jsem byla u doktora a on mi povídá že máme holčičku. Pak sem šla na oscar a tak zjistili,že je tam i chlapeček,zase tam byla ta šáhlá doktorka. Tak sem se vracela ke sému doktorovi a ten mi řekl,že se spletla a je tam opravdu je jen ta holčička...bylo to tak neskutečně živé. Manžel se směje,že je to z těch botiček a odráží se tam mé přání :-)
31.12. a 1.1. tak mamince zle,hlava v záchodě a maminka vypadala,že vypustí duši. Úplně zelená. Tatínek se o nás krásně staral a my přežili.
5.1. první kontrola v novém roce u pana doktora. Měříme 18cm. Krásně byla vidět páteř,která vypadá jako šňůra navlečených perel. Všechny kostičky jsou krásně vidět. S panem doktorem jsme si povídali a tys mi zatím zamávalo. A pak sis dalo ručičku za hlavu (tu pravou) a levou sis promnulo očičko a pak ji spokojeně položilo vedle bříška. Jestli si chlapeček nebo holčička nevíme,musíme si počkat na středeční oscar. Jinak tatínek se ve fotce z uz moc nevyzná a řekl,že si kluk,protože to co vidí je penis. Byla to ručička a nad ní pupeční šňůra. Pak se mě ptal,jak velké budeš až se nám vylíhneš,místo narodíš. Dneska máme prostě veselo :-) I se sestřičkou sem se hrozně nasmála a tak sem měla malinko vysoký tlak. Jinak přes Vánoce jsme zhubli další kg,asi mi bereš zásoby :-) Byli jsme první kdo přes Vánoce nenabral,což moc nechápu,asi máš velkou spotřebu :-) Jinak díky omdlívání nás pan doktor nechal pro jistotu doma. Sice je to jen tím tlakem,ale budeme raději v bezpečí doma :-) A zítra začínáme 5měsíc. Milujeme tě mimíško naše.
Víc jak po roce by si článek o druhém těhotenství zasloužil dopsat. Mišek rost, rostl a já bya za chvilku jak malé slůně. Teď spokojeně spinká v postýlce,ale abych nepředbíhala. Břicho jsem měla jako pro dvojčata. Stále jsem chodila na různá vyšetření, která jsem měla navíc. Potkala jsem i pár žen se stejnou diagnózou, ale jak říká máma ty mají mozek v hlavě a hezky počkaly až jim doktor miminko dovolí. Strach jsem měla až do srpna. Ano do srpna. Malý se narodil v červnu. V květnu to vypadalo, že budeme už rodit. Břicho kleslo,pomalu jsem se otvíra,ale Tadeášek si to rozmyslel. TP ho vůbec nezajímal (ani jeden) po tom posledním jsem si domluvila vyvolání a rodilo se. Jak? O tom už je jiný článek. Narodil se nám krásný a zdravý syn. Naštěstí se v srpnu potvrdilo, že i já jsem ok. Takže vše dobře dopadlo. Přidávám dvě fotečky jednu břichatou a druhou našeho synáčka.
