Mikulášská nadílka

Dlouho jsme přemýšleli zda pozvat Mikuláše domů nebo ne. Nakonec situace doma nějak rozhodla za nás a domů jsme Mikuláše nezvali. Původně bylo domluveno, že to zařídí maminka a pozve Mikuláše k nim, jelikož u nich v ulice chodí krásný. Jenže ta už tu není. Navíc Mikuláše měl T ve školce.
Celý týden ve školce měli ve smyslu "My se čerta nebojíme". Doma jsme T neustále ujišťovali, že on se bát opravdu nemusí. Miluje pohádku od Němcové Čert a Káča, v ní je krásně popsané, že čert není nikterak chytrý a navíc bere jen zlé lidi. T je přece přece hodný a chytrý chlapeček, takže na něj peklo a čertiska nemohou.
Nakonec se bál, ale jen malinko. Balíček si od Mikuláše vzal a ve chvíli kdy se začal bát jej teta pochovala a chránila ve své náruči. Což mu pomohlo. Byl moc statečný. Doma jej čekala krabice na balkóně v které měl krásnou perníkovou chaloupku, ovoce, kindr řez a knížku Chumelí - J.Kahoun (T oblíbený autor). Byl šťastný a spokojený. S nadílkou se přidali i babičky a dědečci, takže nakonec měl T doma ovoce tolik, že by si mohl otevřít obchod s ovocem a různých dobrot má doma až do narozenin :o)
Jo a musím se pochlubit, máme doma první výrobek ze školky. Mikuláše, kterého T "vykreslil". Jsem tak šíleně hrdá matka :o)