Je to sice už pár dní, ovšem to nic nemění na síle a radosti ze zážitku. V pondělí večer jsem měla to štěstí a byla jsem na přednášce o cestě dlouhé 765km ze St. Jean Pied de Port do Santiago de Compostela.
Před pár měsíci mi napsala kámoška ze základky, že se chystá na tuto cestu. Musím se přiznat, že už v té chvíli jsme jí záviděla. Co bych za to dala, kdybych mohla tuto cestu jít. Sním o ní už víc jak 10let, vlastně od chvíle kdy jsem začala číst knížky od P.Coelha. Je to jeden z velkých snů, jít po cestě poutníků, kde lidé chodí už pár století. Všechny ty myšlenky, osudy a hlavně člověk potká sám sebe...
Má kamarádka, Monika se jmenuje, šla celou cestu s Ondrou. Chodí spolu už nějakou dobu, co jsem postřehla díky fcb. Myslím si, že tahle dálka v nohách musí vztah prověřit, ani jsem se jí nezeptala zda je to nějak změnilo (co se týká vztahu).
Ovšem abych se vrátila k přednášce, trvala necelé dvě hodiny a nemůžu říct, že bych se jen chvilku nudila. Naopak, snad každou informaci jsem hltala jako bych byla 100let někde sama na ostrově. Popisovali jak cestu, tak památky i své zážitky. Obdiv za to, že to dali a překonali vše co se jim postavilo do cesty je velký. Tak ráda bych vám zprostředkovala ty pocity a hlavně ten zážitek z přednášky, ale to bohužel nejde. Prej ji budou pořádat ještě jednou, asi na ni půjdu znovu :-) Fakt to stálo za to.
Pozvánka na akci-přednášku.
Monča a Ondra v cíli.


Žádné komentáře:
Okomentovat