Když jsem u nás procházela obchoďákem myšlenky jsem měla úplně jinde většinou kdo do mě "nekopne" toho nevidím. Ven za mnou vyběhla nějaká ženská co na mě volala jménem. Ten obličej znám, jen odkud? Naštěstí mi to hned objasnila. Byla to holčina, kterou znám už pár let, ale tedy jen virtuálně. Potkaly jsme se na koníkovi ve skupině holek, které se začaly snažit ve stejnou dobu o dítě. Elen otěhotněla pár měsíců po mě. Teď má krásného chlapečka. Seznámila jsem se i s jejím manželem. A malý byl naprosto dokonalý. Nechal se pochovat a pomazlit, což všechny překvapilo. Dokonce mi udělal malá a když odcházeli poslal mi pusenku. Byli jsme spolu jen chvilku, ale ten malý naprosto rozzářil můj den. Bylo to stejné jako když potkáte slunce. Oni pokračovali v cestě Praha-východní Slovensko a my museli taky pokračovat v plánu dne.
Kamarádce jsme odvezli PFko, udělalo jí radost. Cestou za jinou kamarádkou jsme potkali kmotra našeho T. Další slunce toho dne. Kousek šel s námi. Jako vždy před koncem roku letěl a nestíhal. S T si stihli říct aspoň ahoj a popřát si krásné Vánoce. Pak další kamarádka s dcerou a fajn procházka.
Vyzvednout dárek pro mého tátu jsem už nestihla. Bylo mi to líto. Ovšem jen do chvíle než jsem otevřela schránku a našla tam vánoční přáníčko pro T.
Okamžitě ho musel prozkoumat a "přečíst" si ho :o) No a tenhle den co byl první naprosto na pikaču a skončil úžasně jsme uzavřeli posazením u sousedů a oslavou Vánoc.
Tak krásný pohodový poslední adventní víkend. My jdeme pokračovat v tom oslavování.
Žádné komentáře:
Okomentovat