Jo něco na tom bude. Každá máma se těší na volný víkend bez dítěte, ale pak se nám stýská.
Naše zlatíčko odjelo včera na víkend k babičce. Má se dobře, babička mu vyvařuje. Když mi do telefonu říkala jejich jídelníček, jen sem suše poznamenala, že chci taky na prázdniny. Kvůli mě nikdo takhle nevaří. Babička s dědou jej rozmazlují a celé odpoledne blbnou na sluníčku. Děda u toho zvelebuje zahradu a mládě pomáhá.
Bože mě je tak smutno!
Těšila jsem se celý týden na to jak se vyspím, jak si užiju manžela a trošku klidu. Manžela jsem si užila. Klidu máme až až. Dokonce i nějaké domácí práce jsem udělala, ale je to NUDA. Jelikož mám díky neschopence dost mizerné vycházky, které jsme dneska zabili super procházkou po které jsem sotva funěla, teď se jen válíme doma.
Po cestě domů jsem se manžela ptala: "Co jsme dělali, když jsme Tádíka neměli?" "Já nevím, ale určitě něco jo." No já už taky nevím. Bez něj se nudím, je tu ticho. Nikdo nedělá binec, nelítá, neječí. Hrozně se těším jak se vrátí. Sice budu zase ječet a budou mi téct nervy, on nebude chtít poslouchat jelikož teď může dělat naprosto cokoliv chce,babička přece všechno dovolí a rozmazluje...ale stejně se těším.
Než odjel k babičce nakreslil mi krásný obrázek. Ne nejsem slepá a ano, mám soudnost. Vím, že z něj malíř nebude, ale citová hodnota je obrovská. Kreslil ho, když čekal až pro něj po obědě dojdu do školky. Na obrázku je on, já, auto a ještě ho bude dodělávat, prý tam chybí sluníčko...tady je ta část kde jsem já. Ano, je tam v bříšku i miminko.
Takže raději studené kafe a byt plný křiku, smíchu...než teplé kafe a tohle ticho :-)
P.S.: Ale den ve salonu či s kamarádkou je taky super ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat